Velikonoce

Tak jako každý rok máme před sebou Velikonoce, svátek plný klidu a míru. Co to vlastně Velikonoce jsou? Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s umučením a vzkříšením Ježíše Krista.

 

Kdy jsou? Letos Velikonoce, tedy spíše velikonoční pondělí připadá na 5. dubna. Asi se někteří ptáte, proč je to každý rok jinak. Existuje jen jedna odpověď. Velikonoce se určují od prvního jarního dne (21. března) neboli podle prvního úplňku Měsíce po prvním jarním dni. Týden před velikonočním pondělím se nazývá pašijový svatý týden. Během něho si křesťané připomínají poslední dny života Ježíše Krista.

 

Žluté pondělí a šedivé úterý. Tyto dny patřily úklidu. Žluté pondělí představovalo začátek jarního úklidu v domácnostech. Na šedivé úterý se uklízelo a vymetaly se pavučiny z koutů.

 

Škaredá středa nebo také Sazometná středa, připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Sazometná, proto, že se ten den vymetaly saze z komínů. O tomto dni se sice uklízí, ale neměli bychom se škaredit. Podle jedné lidové pověry by se totiž zakaboněná tvář opakovala každou středu v roce.

 

Zelený čtvrtek. Pravděpodobně víte, že o Zeleném čtvrtku byste měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abyste byli celý rok zdraví, jak tvrdí jeden z velikonočních zvyků. Podle jiné pověry byste se měli postit a jíst pouze zeleninu.

V tento den si křesťané připomínají poslední večeři Páně. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuky prý zahání nečisté síly z domů a stavení. V minulosti mívali lidé odpoledne volno a pekli jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, které se nakonec potřelo medem. Kdo snědl jidáše, měl být zdravý.

 

Velký pátek. Křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Na památku jeho utrpení se v tento den konají obřady. Základním křesťanským zvykem je půst. Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otvírat poklady ve skalách. V minulosti se věřilo, že voda z horských pramenů se mění ve víno.

 

Bílá sobota, čas pro přípravu pomlázky a vajíček. Bílá sobota je pro věřící dnem ticha a očekávání. Bílá barva symbolizuje čistotu, naději a také nový život. O sobotě se také hodně bílilo a uklízelo. Příprava na Hod boží velikonoční musela být důkladná. V žádné domácnosti nesměl chybět prostřený stůl, velikonoční beránek a jidáše.

 

Boží hod velikonoční. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se v tento den radují z příchodu Pána. Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). A kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.

 

Velikonoční pondělí. Velikonoce končí starým zvykem, pomlázkou. Pomlázka je jedním ze symbolů svátků jara. Žena nebo dívka má být o velikonočním pondělí pošlehána čerstvými pruty, aby byla svěží a zdravá. O tom svědčí i fakt, že ženy po pošlehání pomlázkou děkují vajíčky. Součástí koledování může být také polévání vodou, takzvaný „šmirgus“. Někde mládenci polévají ženy, jinde ženy muže.

 

 

KRÁSNÉ PROŽITÍ SVÁTKŮ VELIKONOČNÍCH VÁM PŘEJÍ VAŠE PANÍ VYCHOTELKY.